9. 5. 2013

Ostré předměty | Gilian Flynn | Podceňovat. Zkažená. Zmizet.

Název: Ostré předměty
Originální název: Sharp Objects
Autor: Gilian Flynn
Série: -----
Nakladatelství: Knižní Klub (2013)
Překlad: Ludmila Hanzlíková

Před několika měsíci byla v malém městečku Wind Gap zavražděna malá holčička. Už takový čin je hrozný, způsob zavraždění jež až neuvěřitelný, malé děvčátko bylo zardoušené a vrah jí vytrhal všechny zuby. Teď se ztratila další holčička..

V Chicagu žije reportérka Camille Preakerová, která se ve Wind Gap narodila, proto je svým šéfem do Wind Gap poslána, aby o těchto hrůzných činech napsala do novin, protože tohle? To novinám zaručeně přinese vyšší prodejnost a pro Camille to je bezvadná příležitost k postupu v kariéře, i když návrat do rodného městečka určitě nebude jednoduchý. V tom má pravdu. Staré rány vylezou na povrch.

Ukázka:
Currym stanovený termín pro odevzdání článku byl už za dva dny, a já toho dohromady moc neměla. Seděla jsem ve svém pokoji, rozvalená na posteli s rukama sepnutýma jako nebožtík. Shrnula jsem vše, co vím, a snažila se to nějak uspořádat. Neexistoval svědět o únosu Ann Nashové z loňského srpna. Prostě zmizela a o deset hodin později ji našli mrtvou o několik mil dál ve Falls Creek. Byla uškrcena asi čtyři hodiny po únosu. Její kolo se nikdy nenašlo. Podle mě to vzbuzovalo dohady, že tu osobu znala. Zmocnit se dítěte i s kolem proti jeho vůli by v této klidné čtvrti neproběhlo bez hluku. Byl to někdo, koho znala z kostela nebo dokonce ze sousedství? Někdo, koho se nebála? (Ostré předměty, Gillian Flynn, str. 79, Knižní klub (2013), překlad - Ludmila Hanzlíková)

Autorka Gillian Flynn má na své kontě už několik knih - přesněji tři. Ostré předměty jsou však její první knihou, že by americká autorka získala za svůj debutující román několik prestižních ocenění se příliš často nestává. Od té doby je Gillian knih se svými knihami v hlavách čtenářů nenávratně zapsaná. Její knihy neopouštějí žebříčky nejlépe prodávaných knih.

Kniha, na kterou už před vydáním byly velmi kladné ohlasy a vykukovala na nás snad na každém rohu. Recenze, trailer, česká obálka s výraznou zlatou nálepkou "edice světový bestseller", pozitivní názory, ukázky.. prostě kniha, kterou - zdá se -  každý miluje.

Camille Preakerová není typickou hrdinkou. Dá se se vůbec říct, typická hrdinka? Každopádně, Camille se vrací do svého rodného města a musí se smířit s tím, že bude muset otevřít staré rány. Po několika letech se uvidí se svou matkou a nevlastním otcem. Rodina se na ni však netěší, neočekává jí, nikdo ani neví, že se Camille na čas vrací domů. Protože se opravdu nedá říct, že by Camille měla se svou matkou dobrý vztah. Měla těžké dětství a dospívání, musela přetrpět psychické týrání a mnohdy to nebylo daleko k fyzickému ubližování.

Flynnová vytvořila neskutečný příběh. Kontroverzní dílo, které se každému nemusí zalíbit. Neskutečné zvrácená kniha, naprosto otevřený styl psaní, jako by se autorka naprosto ničeho nebála, jakoby jí bylo jedno, co si o ní pomyslí čtenáři. Co chce, to prostě napíše. Z části jí za to opravdu obdivuji, jsem přesvědčená, že přesně tohle dnešní literatura potřebuje, autora, který se ničeho nebojí. Ale. Občas jako by ale autorka příliš tlačila na pilu a snažila se, aby kniha byla co... "nejnechutnější".

Knihy by měla být o vyšetřování hrůzného činu, kterým je vraždění malých dětí. Proč to občas vypadalo jen jako by se kniha obrátila pouze v životní příběh redaktorky Camille Preakerové a obyvatel malého městečka Wind Gap? Jako by malé holčičky byly zapomenuty a tím nejdůležitějším se najednou stalo to, jak každý vypadá před spoluobčany, do popředí vstupují problémy v rodině. Ale nebojte, holčičky zapomenuty nejsou. Není to však klasická detektivka - smrt - důkazy - podezřelí - vězení. Opravdu jde hodně o psychologii postav, cokoli, co se stalo v životě postav může přispět k vyřešení případu.

Autorce nelze upřít fakt, že čtenáře dokáže bezvadně zmást. Když už jste si jistí, že víte, kdo je vrah, víte, že to prostě nemůže být jinak, přijde šok. Je to jinak. Určitě je to jinak, protože to, co autorka vymyslela, je neuvěřitelné. I když lehce uspěchané.

Ne, opravdu to není kniha pro všechny. Myslela jsem si, že tohle zvládnu naprosto s přehledem. Proč by také ne? Ve spoustě knih čtu o kanibalech pojídajících mozky, o střevech lezoucích z těla oběti, ale to, co se dělo v této knize mi někdy opravdu hnulo žlučí. První polovina mi dělala velké problémy, nemohla jsem se začíst, ale.. ano, znovu, ten konec opravdu stál za to. Nemyslela jsem si, že takto s odstupem mi dojde, že se mi kniha vlastně.. i líbila. Přesto po tom nadšení ze všech stran jsem očekávala víc.

2 komentáře:

  1. Souhlasím, ten závěr mi taky přišel takový... překotný. Ale jinak mi přijde to nadšení (nebo možná spíš zhrození) kolem knihy celkem zasloužené. Je to rozhodně něco originálního, nového. Líbilo se mi, že i když v knize nebylo na první pohled nic extrémně nechutného jako kanibalové pojídací mozky, stejně to bylo mnohdy ještě o dost horší, svíravější, temnější.

    OdpovědětVymazat
  2. No jsem na ni hodně zvědavá...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře! Každý mě potěší a vždy se snažím odpovídat.